Štras se začal vyrábět až v době, kdy skleněné kameny bylo možné brousit. Označení „štras“ pro specifický typ večerní bižuterie pochází ze jména vídeňského klenotníka Josepha Strassera, který použil v roce 1760 broušený skleněný křištál do šperků k napodobení diamantů.
Skleněné kameny se zpočátku brousily ručně po jednom kuse, postupně se práce mechanizovala. Produkce skokem vzrostla, když Daniel Swarovski zkonstruoval elektricky poháněný stroj pro hromadné broušení a leštění bižuterních kamenů. V roce 1895 se Swarovski odstěhoval z Čech do Tyrolska, kde vybudoval ve Wattens dodnes celosvětově známou firmu na broušení a výrobu křišťálu.
Štras je typický tím, že se skleněné kameny zasazují do kovových kotlíků a jsou zde fixovány kovovými úchytkami, tzv. krapnami. Tento způsob uchycení kamenů je poměrně spolehlivý a nepoškozuje kameny tak jako např. při jejich lepení. Třpyt štrasové bižuterie není dán jen zářivostí broušeného olovnatého skla. Brilance je výrazně zvýšena nanesením stříbrné reflexní vrstvy na spodní část skleněného kamene. Jedná se o tzv. similizaci, která zajistí odraz a vrácení téměř veškerého světla, které projde kamenem a dopadne na spodní facety.
Štrasová bižuterie se těší značné oblibě od konce 18. století až dosud. Česká štrasová bižuterie se vyváží do celého světa. Zájem o ni se opírá o vysokou kvalitu a o krásné vzory, které se na Jablonecku stále vytvářejí. Nejedná se jen o obvyklé bižuterní náhrdelníky, náramky a náušnice. Oblíbené jsou i další doplňky pro společenskou příležitost – vlasové spony, čelenky, pásky a kabelky.
Na rozdíl od typického štrasu se u druhého typu společenské bižuterie - náhrdelníků a souprav ze šatonových kamenů nevyužívá zasazování do kovových kotlíků. Křišťálové kameny jsou průzračné, zasazené do metalické obruby a pájené do různých vzorů. Jsou velmi oblíbené jako doplněk ke svatebním šatům a v prodejně Miss Bijoux je možno vybrat soupravu - náhrdelník, náušnice a čelenku se stejným vzorem.
